Mramorové schodiště přivádí návštěvníka do patra ambitu k prostorám nové klenotnice s vystavenou částí Loretánského pokladu. Tento soubor vynikajících děl uměleckého řemesla je vedle pokladu při katedrále sv. Víta svého druhu unikátem. Nejcennějším kusem po stránce umělecké i hmotné je proslulá Diamantová monstrance, kterou  v letech 1696-99 zhotovili ve vídeňských dvorních dílnách J. B. Khünischbauer a M. Stegner. 6.222 diamantů, zdobících tento klenot, bylo věnováno z odkazu Ludmily Evy Františky hr. Kolowratové. Praktické užití tohoto skvostu v liturgii je dnes již řídké, omezuje se pouze na mimořádně slavnostní okamžiky. Naposled mohli poutníci uctít Tělo Páně vystavené v gloriole zářících diamantů při slavnosti konané na podzim r. 1999, kdy uplynulo 400 let od příchodu prvních kapucínů do Čech.

Jediným pozdně středověkým dílem pokladu je stříbrný zlacený kalich datovaný na dříku k r. 1510. Tato anonymní, dle formálního uspořádání i výběru světců užitých při výzdobě nejspíše česká práce je zdobena kombinovanou technikou. Koš kupy (vlastního těla nádoby) nese šestici polí střídavě modrého a červeného smaltu s linearizujícími polopostavami světců, Krista Trpitele a Panny Marie, zatímco na šestilaločné noze jsou polopostavy reliéfní, lité a jemně cizelované. Není vyloučeno, že tento kalich, který daroval Loretě r. 1654 Kryštof Ferdinand Popel svobodný pán z Lobkowicz, pochází původně z pokladu svatovítského.

K nejcennějším kusům souboru patří i domácí oltářík z ebenového dřeva se stříbrnou figurální skupinou Narození Páně. Betlémská scéna je zasazena do precizně vypracované portálové architektury s řadou stříbrných filigránských doplňků. Nástavec zdobí stříbrné sošky Piety a Krista jako Salvátora Mundi. Práce je označená erbem rodu Mollartů, z něhož pocházela Marie, provdaná za Adama Havla Popela z Lobkowicz, matka Benigny Kateřiny z Lobkowicz. Je tedy velmi pravděpodobné, že oltářík jako rodinnou cennost darovala Loretě sama její zakladatelka. Dílo nese augsburskou značku AL a pochází zřejmě z ruky zlatníka Abrahama Lottera mladšího doloženého v Augsburku v letech 1618 – 1625. (Srovnatelné práce se dochovaly v klenotnici mnichovské Rezidence.)