|
 Loretánský
domek – Santa Casa – je stavba, která původně stála
v palestinském Nazaretu a byla svědkem tajemného
a posvátného okamžiku Vtělení, kdy archanděl
Gabriel zvěstoval Panně Marii, že počne z Ducha
svatého, a kdy se jednorozený Boží Syn stal v jejím
lůně člověkem. Zde pak svatá Rodina přebývala po
návratu z egyptského vyhnanství a Maria tu žila
až do Kristovy smrti. Mariánský domek se stal záhy
uctívaným místem křesťanů a následně i terčem
opakovaných útoků saracénů. Nejnovější výzkumy
prokazují, že tři stěny Casy, přiléhající původně
ke skále, byly r. 1291 zásluhou poutníků rozebrány
a po jednotlivých částech přepraveny lodí nejdříve
do dnešní Dalmácie a později, r. 1294, do Loreta
poblíž italské Ancony. Zdá se, že jméno rodiny
Angeli, která stála v pozadí transferu domku ze
Svaté země, dala časem vzniknout legendě o zázračném
přenesení prostřednictvím andělů (což se často
obráží v dílech výtvarného umění).
Je
zřejmé, že pro odvozená poutní místa, jež začala
vznikat s rostoucím věhlasem Loreta od 2.
poloviny 16. století v záalpských zemích, se
stala závaznou podoba italské Santa Casy, resp.
renesanční architektonické řešení mramorového
obložení domku (dílo D. Bramanta), které jako
relikviářová skříňka chrání exteriér chýše.
Její původní vnitřní vybavení bylo bohužel zničeno
při požáru r. 1921. O to cennější jsou dnes svědectví
odvozených poutních míst, zachycujících věrně původní
podobu originálu – Pražská Loreta k nim
bezesporu patří.
Nabízíme
Vám odkazy na stránky italského Loreta a některých
loretánských poutních míst:
V
českém prostředí naleznete informační servis o současné
mariánské úctě na:

Maria,
Ježíšova Matko, buď každému z nás matkou, abychom
jako ty měli čisté srdce, abychom jako ty milovali Ježíše,
abychom jako ty sloužili těm nejubožejším, my všichni,
neboť jsme vzhledem k Bohu ubozí.
Matka
Tereza z Kalkaty
|