Barokní zvonohra

hodinová věž v průčelíV osmiboké věži uprostřed loretánského průčelí se už 320 let nachází v Čechách naprosto unikátní hudební nástroj. Zvonohra, která příchozí každou hodinu povzbuzuje k modlitbě, je v povědomí lidí s Loretou nerozlučně spjata. V době svého zprovoznění - na konci 17. století – byla v českém prostředí skutečnou pozoruhodností.
Loretě ji věnoval bohatý malostranský obchodník Eberhard z Glauchova. Autorem 27 signovaných zvonků je amsterodamský městský zvonař a dělolijce Claude Fremy, který je zhotovil v rozmezí let 1683-91. Svěcení zvonků v Loretě roku 1695 před jejich umístěním na hodinovou věž se stalo velkolepou slavností. Každý zvon měl svého kmotra z řad vysoké šlechty, nad prvním z nich převzal patronát sám císař Leopold I.

Číst dál...

klaviaturaSobotní varhanní koncerty 

Máte rádi varhanní hudbu? Naplánujte si návštěvu Lorety na sobotní odpoledne. V rámci prohlídky můžete vyslechnout koncert v podání našich varhaníků a jejich hostů.

Číst dál...

organOtevřený kůr

Nenechte si ujít komentované prohlídky barokních varhan
Nejbližší volný termín:
16. září (pá) - ještě je volný čas v 10.00.

Číst dál...

Varhany kostela Narození Páně 

organ
 

Loretánské varhany patří k výjimečným barokním dílům a jsou vyhledávaným koncertním nástrojem. Jejich vznik souvisí s posledním rozšířením loretánského kostela ve 30. letech 18. století. Nástroj dodala známá dílna z Králík, pracovali na něm postupně tři mistři: J. B. Halbich, F. Katzer a K. Weltzer.

Číst dál...

Hudební historie Lorety

h 5Založení Lorety v Praze v roce 1626 obohatilo nejen oblast mariánského kultu. Zároveň byl položen základ pro rozvoj významného centra liturgického hudebního života. Již tři roky po vysvěcení Svaté chýše v roce 1631 nalézáme v provinčních análech zmínku o provozování loretánských litanií o sobotách. O dvacet let později již jsou všechny mše o mariánských svátcích doprovázeny figurální hudbou.

Významným impulsem pro rozvoj hudebního života byly finanční nadace zbožných donátorů. Z nich bylo možné v následujících letech zaplatit například provozování rorátů při liturgii nebo hrát loretánské litanie jako součást různých projevů lidové zbožnosti či kázání. 

h 6Rostoucí objem finančních prostředků určených na hudbu vedl Václava z Lobkovic v roce 1682 k vydání zvláštního předpisu Ordo a musicis observandus, který stanovil pravidla pro provozování hudby. Kromě závazných časů pro konání bohoslužeb obsahuje předpis i délku liturgické hudby. Ta měla trvat nejméně hodinu. Z předpisu je i zřejmé, že hudebníci měli na starosti i zpěv duchovních písní v mateřském jazyce. V případě Lorety se jednalo o němčinu, v pozdějších letech jsou dochovány zmínky i o českých duchovních písních. Další předpis o provozování hudby byl vydán v roce 1727 loretánským agentem Schmützlerem. V této době dosahuje hudební život svého vrcholu. Mezi pražskými hudebníky je místo v pražské Loretě považované za jeden z nejprestižnějších a také z nejlépe placených postů.

h 1Významnou osobností loretánského hudebního života v 18. století byl Antonín Mořic Taubner. Syn Konstantina Antonína Taubnera, loretánského regenschoriho, zde působil od roku 1740 nejprve jako hráč na violone, později jako varhaník. Dobové prameny o něm uvádějí, že byl také houslista, básník a skladatel. Zejména poslední dvě profese silně ovlivnily hudební život poutního místa. Taubner komponoval rozsáhlá oratoria určená pro provedení u Božího hrobu na Zelený čtvrtek odpoledne. Známe na dvě desítky titulů těchto oratorií s tématikou příslibu Boží spásy, avšak do současnosti se k naprosté většině dochovala pouze libreta. Jen jediné oratorium existuje i s nekompletním notovým zápisem, avšak u něj není dosud Taubnerovo autorství jistě prokázáno. Kromě oratorií komponoval mše, offertoria a árie, které byly posluchači ceněny, ale ani tyto skladby se do současnosti nedochovaly. Antonín Mořic Taubner byl 9. 10. 1765 pochován v kryptě pod kostelem Narození Páně, kde odpočívá dodnes.h 7

Poslední významné období rozkvětu hudebního života zažila pražská Loreta za regenschoriho Franze Strobacha na přelomu 18. a 19. století. Z jeho působení se dodnes dochovala rozsáhlá hudební sbírka, v současnosti je v majetku rodiny Lobkoviců. Hudebniny výmluvně ilustrují rozsah liturgické hudby, který se zde provozoval, a jsou cenným pramenem pro výzkum hudebního života v celorepublikovém měřítku.

dientzenhoferove webcz

logo hrobka