LORETA HUDEBNÍ

Barokní zvonohra

hodinová věž v průčelí

Automat loretánské zvonohry hraje každou celou hodinu barokní mariánskoou píseň Maria, Maria, a to v době, KDY JE LORETA AKTUÁLNĚ OTEVŘENA (červen 2021 st-ne 10-17, červenec-září 2021 každý den 10-17).

V osmiboké věži uprostřed loretánského průčelí se už 325 let nachází v Čechách naprosto unikátní hudební nástroj. Zvonohra, která příchozí každou hodinu povzbuzuje k modlitbě, je v povědomí lidí s Loretou nerozlučně spjata. V době svého zprovoznění - na konci 17. století – byla v českém prostředí skutečnou pozoruhodností.
Loretě ji věnoval bohatý malostranský obchodník Eberhard z Glauchova. Autorem 27 signovaných zvonků je amsterodamský městský zvonař a dělolijce Claude Fremy, který je zhotovil v rozmezí let 1683-91. Svěcení zvonků v Loretě roku 1695 před jejich umístěním na hodinovou věž se stalo velkolepou slavností. Každý zvon měl svého kmotra z řad vysoké šlechty, nad prvním z nich převzal patronát sám císař Leopold I.

Číst dál...

varhany02

 

Sobotní varhanní koncerty 

Máte-li rádi varhanní hudbu, naplánujte si návštěvu Lorety na sobotní odpoledne. V letní sezóně můžete v rámci prohlídky vyslechnout koncert na pozoruhodný loretánský barokní nástroj.

Číst dál...

kur mVarhany pražské Lorety

neděle 30. srpna 13.30

Komentovaná prohlídka barokních varhan
s Radkem Rejškem. 
Nabízíme výjimečnou možnost podívat se tam, kam normálně návštěvníci Lorety nemohou. Vstupenky pouze v on-line předprodeji.
Číst dál...

Varhany kostela Narození Páně 

organ
 

Loretánské varhany patří k výjimečným barokním dílům a jsou vyhledávaným koncertním nástrojem. Jejich vznik souvisí s posledním rozšířením loretánského kostela ve 30. letech 18. století. Nástroj dodala známá dílna z Králík, pracovali na něm postupně tři mistři: J. B. Halbich, F. Katzer a K. Weltzer.

Číst dál...

Hudební historie Lorety

h 5Založení Lorety v Praze v roce 1626 obohatilo nejen oblast mariánského kultu. Zároveň byl položen základ pro rozvoj významného centra liturgického hudebního života. Již tři roky po vysvěcení Svaté chýše v roce 1631 nalézáme v provinčních análech zmínku o provozování loretánských litanií o sobotách. O dvacet let později již jsou všechny mše o mariánských svátcích doprovázeny figurální hudbou.

Významným impulsem pro rozvoj hudebního života byly finanční nadace zbožných donátorů. Z nich bylo možné v následujících letech zaplatit například provozování rorátů při liturgii nebo hrát loretánské litanie jako součást různých projevů lidové zbožnosti či kázání. 

h 6Rostoucí objem finančních prostředků určených na hudbu vedl Václava z Lobkovic v roce 1682 k vydání zvláštního předpisu Ordo a musicis observandus, který stanovil pravidla pro provozování hudby. Kromě závazných časů pro konání bohoslužeb obsahuje předpis i délku liturgické hudby. Ta měla trvat nejméně hodinu. Z předpisu je i zřejmé, že hudebníci měli na starosti i zpěv duchovních písní v mateřském jazyce. V případě Lorety se jednalo o němčinu, v pozdějších letech jsou dochovány zmínky i o českých duchovních písních. Další předpis o provozování hudby byl vydán v roce 1727 loretánským agentem Schmützlerem. V této době dosahuje hudební život svého vrcholu. Mezi pražskými hudebníky je místo v pražské Loretě považované za jeden z nejprestižnějších a také z nejlépe placených postů.

h 1Významnou osobností loretánského hudebního života v 18. století byl Antonín Mořic Taubner. Syn Konstantina Antonína Taubnera, loretánského regenschoriho, zde působil od roku 1740 nejprve jako hráč na violone, později jako varhaník. Dobové prameny o něm uvádějí, že byl také houslista, básník a skladatel. Zejména poslední dvě profese silně ovlivnily hudební život poutního místa. Taubner komponoval rozsáhlá oratoria určená pro provedení u Božího hrobu na Zelený čtvrtek odpoledne. Známe na dvě desítky titulů těchto oratorií s tématikou příslibu Boží spásy, avšak do současnosti se k naprosté většině dochovala pouze libreta. Jen jediné oratorium existuje i s nekompletním notovým zápisem, avšak u něj není dosud Taubnerovo autorství jistě prokázáno. Kromě oratorií komponoval mše, offertoria a árie, které byly posluchači ceněny, ale ani tyto skladby se do současnosti nedochovaly. Antonín Mořic Taubner byl 9. 10. 1765 pochován v kryptě pod kostelem Narození Páně, kde odpočívá dodnes.h 7

Poslední významné období rozkvětu hudebního života zažila pražská Loreta za regenschoriho Franze Strobacha na přelomu 18. a 19. století. Z jeho působení se dodnes dochovala rozsáhlá hudební sbírka, v současnosti je v majetku rodiny Lobkoviců. Hudebniny výmluvně ilustrují rozsah liturgické hudby, který se zde provozoval, a jsou cenným pramenem pro výzkum hudebního života v celorepublikovém měřítku.

betlemske putovani

 

Letní varhanní putování
z kláštera do Lorety 

Hledáte inspiraci pro letní čas?
Chystáte se do Prahy a rádi byste navštívili místa, kam se obvykle není možné podívat? Máte rádi hudbu?
Pak přijměte pozvání do Lorety
za doprovodu královského nástroje – VARHAN! 
 
Naše speciální komentované prohlídky, zaměřené na hudební tradici v Loretě nabídnou návštěvníkům také putování do sousedního kapucínského konventu, nejen k místním varhanám, ale i hlouběji do nitra živého kláštera.
 
sobota 14. srpna 
posledních pár vstupenek v on-line předprodeji
V pokladně Lorety před začátkem prohlídek je možno koupit ještě 5 vstupenek v každém časovém slotu (do max. počtu 25 účastníků v jedné prohlídce z důvodu prostorových možností na varhanní kruchtě). Děkujeme za pochopení!
Číst dál...
We use cookies

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.