Loreta Praha

Ambit a kaple

Průhled loretánským abitem směrem ke kapli sv. Anny

Čtvercová krytá chodba, nazývaná ambit, byla postavena velmi brzy po stavbě Loretánské kaple - Santa Casy. Je ochranou příchozím poutníkům, i dnes návštěvníky chrání před nepřízní počasí, takže je nesmáčí déšť ani nespálí horké slunce. Z kryté chodby si můžete v klidu prohlédnout loretánskou kapli zdobenou reliéfy ze všech stran. V rozích ambitu je čtveřice kaplí, další dvě kaple jsou na severojižní ose. Ve východní části ambitu stála tzv. Velká kaple, která byla v průběhu staletí několikrát rozšiřována až do podoby dnešního kostela Narození Páně. Vejdětě a spočiňte v této uzavřené zahrádce mariánské, v utěšeném prostoru, který svou malebností a klidem dodnes oslovuje všechny příchozí...

pohled do kupole kaple P. Marie Bolestné s freskou Oplakávání Krista

Kaple sv. Anny

byla vybudována r. 1687 z prostředků veřejné sbírky jako druhá nejstarší z rohových kaplí. Hlavní oltář z konce 17. století zdobí reliéf sv. Anny Samotřetí (dar Kateřiny Polyxeny z Lobkowicz). Boční oltář sv. Vavřince byl vztyčen r. 1709 nákladem Evy Isabely Förphanové. 

Kaple sv. Františka Serafinského

byla vystavěna r. 1717 nákladem Eleonory Karolíny kněžny z Lobkowicz podle projektu K. Dientzenhofera (1655 - 1722). Vrcholně barokní řezaný hlavní oltář ze sochařské dílny M. V. Jäckela (1655 - 1738) nese ve svém středu vynikající obraz Stigmatizace sv. Františka od Petra Brandla (1668 – 1735).

Kaple sv. Rodiny (jindy též sv. Josefa)

byla založena r. 1691 za finančního přispění Ludmily Evy Františky hraběnky Kolowratové, roz. Hýzerlové z Chodů (Hlavní oltář s obrazem Příbuzenstva Kristova nese její erb). Boční oltář kapucínského světce Felixe z Cantalicie je rokokový, osazený kvalitní sochařskou výzdobou z ruky Richarda Prachnera (1705 – 1782).

Richard Prachner - andílci na oltáři v kapli sv. Rodiny

Kaple sv. Kříže

byla vystavěna r. 1691 nákladem Ludmily Evy Františky hraběnky Kolowratové. Hlavní oltář z r. 1692 s obrazem Očistce doplňuje plastika Ukřižovaného Krista. Boční oltář kapucínského mučedníka sv. Fidela ze Sigmaringen pochází z r. 1735, stejně jako plastika sv. Dismase. Socha Bičovaného Krista je ze 17. století a původně byla určena pro kapli P. Marie Bolestné.

Kaple sv. Antonína Paduánského

vznikala téměř současně s protějškovou kaplí (č.4), s níž se stylově shoduje i vnitřní vybavení: hlavní oltář (také z dílny Jäckelovy) nese ve středu obraz sv. Antonína od Sebastiána Zeilera z r. 1713.

Kaple Panny Marie Bolestné

nejstarší rohová kaple ambitu byla vystavěna r. 1686 nákladem malostranského radního F. Windische pro gotickou plastiku Piety, kterou o rok dříve věnoval Loretě měšťan V. Rincolini (socha podle legendy zázračným způsobem unikla před spálením kalvinisty. Pieta z počátku 15. století je umístěna na hlavním oltáři z doby stavby kaple. Boční oltář ze 30. let 18. století je zasvěcen údajné mučednici sv. Starostě (Wilgefortis, Kümmernis), jejíž kult byl živý zejména v severských zemích.

Gotická socha Piety na hlavním oltáři v kapli P. Marie Bolestné

Kašna se sousoším Zmrtvýchvstání Páně
a kašna se sousouším Nanebevzetí Panny Marie

obě kašny, stojící na nádvoří z obou stran Santa Casy vznikly v letech 1738-40 v dílně J. M. Brüderleho (doložen 1725 – 1740), po jeho smrti převzal zakázku R. Prachner; protože obě sousoší byla vytvořena z velmi nekvalitního petřínského pískovce, velmi brzy začala podléhat zkáze, takže dnes jsou na nádvoří kopie (originály si lze prohlédnout v bezpečí lapidária Národního muzea v Praze, kam je bratři kapucíni zapůjčili).

Kopie barokního sousoší Zmrtvýchvstání Krista od sochaře Petra Váni