Málokdo ví, že malá zdobená kaple uprostřed arkádového dvora Lorety je vlasně tou skutečnou loretou v pravém smyslu toho slova. Tato kaple, zvaná také Loretánský domek, latinsky Domus Lauretanus, anglicky the Holy House, v češtině také  někdy označovaná Svatá Chýše představuje „pravou podobou“ (lat. vera effigies) italského vzoru - kaple v italském Loretu. V barokním výkladu se skrze vnější podobu předmětu kultu přenáší její „sacrum“. Proto je tolik uctívaných kopií gotických soch nebo slavných obrazů z poutních míst. V připadě loret je to, co se kopíruje, architektura původního domu Panny Marie z Nazareta.

Položením základního kamene k domku 3. června 1626 byla započata historie celého poutního místa. První patronkou a zakladatelkou byla Benigna Kateřina z Lobkowicz, která jako architekta kaple zvolila vídeňského Itala G. B. Orsiho. Stavbu vysvětil 25. března 1631 pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch kardinál hrabě z Harrachu.

Vnější stěny domku zdobily původně pouze malby, teprve v 60. a 70. letech 17. stol. bylo nákladem Alžběty Apolonie hraběnky Kolowratové vybudováno reliéfní obložení stěn ve štuku, jehož autorem je z podstatné části Ital G. B. Cometa (1620 – 1687). Ikonografický program výzdoby (důsledně odvozený z italské předlohy) obsahuje reliéfy ze života P. Marie s důrazem na Kristovo dětství (cyklus začíná na severní straně přivrácené ke kapli sv. Františka a pokračuje proti směru hodinových ručiček): severní stěna – Narození P. Marie, Zasnoubení P. Marie; západní stěna – Zvěstování P. Marii, P. Marie na návštěvě u sv. Alžběty a sv. Rodina u zápisu v Betlémě; jižní stěna – Narození Páně, Klanění pastýřů a sv. Tří králů narozenému Ježíši; východní stěna – Smrt P. Marie a Přenesení Svaté chýše z Nazareta do Evropy. Reliéfní pole jsou oddělena nikami se sochami starozákonních proroků (v dolní etáži) a pohanských věštkyň sibyl (v horní etáži) – tedy těch, kteří předpověděli narození Ježíše a P.Marie.

Interiér je tradičním způsobem rozdělen stříbrnou (zčásti dřevěnou) mřížovou přepážkou s přistaveným oltářem na dvě části. V menším prostoru je umístěna milostná socha P. Marie Loretánské, která v lipovém dřevě kopíruje dnes již neexistující originál ze dřeva cedrového, a to včetně ztmavnutí původního materiálu v partiích inkarnátů. Socha spočívá v bohatě tepaném stříbrném rámu z r. 1671 s erbem donátorky Alžběty Apoleny hr. Kolowratové, roz. Tilly. Většina předmětů ve Svaté chýši (relikviáře, obelisky, svícny, lampy a liturgické náčiní) pochází ze 17. století. Umělé fragmenty fresek na rustikálním cihlovém zdivu domku vytvořil F. Kunz až r. 1795.

Anděl Páně zvěstoval Panně Marii
a ona počala z Ducha Svatého. Zdrávas, Maria…
Maria řekla: Jsem služebnice Páně,
ať se mi stane podle tvého slova. Zdrávas, Maria…
A Slovo se stalo tělem
a přebývalo mezi námi. Zdrávas, Maria…
Oroduj za nás, svatá Boží Rodičko,
aby nám Kristus dal účast na svých zaslíbeních.
Modleme se: Pane, poznali jsme andělské poselství o vtělení Krista, tvého Syna; vlej nám, prosíme, do duše svou milost, ať nás jeho umučení a kříž přivede ke slávě vzkříšení. Skrze Krista, našeho Pána.

Amen.